Jak na … ? Daň z nabytí nemovitých věci

Možná i vy momentálně děláte své první kroky na poli nemovitostí. Tak právě pro vás jsem sepsal tento článek, který se bude zabývat daní z nabytí nemovitých věcí, dříve známou pod názvem daň z převodu nemovitosti.

Dozvíte se, v jakých případech se platí, kdy se naopak dani vyhnete. Jak ji jednoduše vypočítat, jaké jsou možnosti při jejím výpočtu a kam ji podat.

Od 1.1.2016 platí daň kupující.

Dříve platil tuto daň prodávající a kupující byl ale ručitelem. To vše se novým zákoníkem změnilo.

Jak ji vypočítat?

Daň z nabytí nemovitosti dnes činní 4 % ze základu pro výpočet této daně.

Základ daně zjistíme dvěma způsoby:

Podle kupní ceny nebo podle znaleckého posudku.

---

Uvedu jednoduchý příklad výpočtu daně odvozené z kupní ceny. Prodávající se s kupujícím dohodl na kupní ceně 3.000.000 Kč. Daň jak už víme bude tedy činnit 4% tj 120.000 Kč. Tuto částku si bude muset kupující přičíst ke kupní ceně, kterou zaplatí. Abych byl přesný, tak v praxi se bude jednat pouze o zálohu, protože FU bude muset prověřit, zdali jste daň odvedli z reálné kupní ceny, jestli jste si cenu „nevymysleli“ . FU si sám porovná ceny podobných nemovitostí a sám si vypočte tzv. směrnou hodnotu pro výpočet daně. Má až 3 roky na to, aby vám případně tuto daň doměřil, ale nejčastěji tak učiní v krátkém čase.

+ výhody
neplatíte za znalecký posudek

-nevýhody
musíte čekat neurčitou dobu na skutečné vyměření daně

Nabízí se tedy možnost druhá a to je vypočítat daň z ceny uvedené na znaleckém posudku. Práci znalce samozřejmě budete muset zaplatit ze svého. Částku, kterou vás to bude stát si ale budete moci odečíst od základu daně. Znalec v tomto případě supluje práci FU a sám určí směrnou hodnotu.

Ukážu vám zde dva lehké příklady, které mohou nastat.

Příklad č.1.:

Prodávající se s kupujícím dohodl na ceně 3.000.000 Kč. Zavoláte znalce a ten nemovitost ocení na 2.850.000 Kč (směrná hodnota). Z této částky se ještě určí srovnávací daňová hodnota, která činní 75 % ze směrné hodnoty. V tomto případě tedy směrná hodnota bude činnit 2.137.500 Kč.

Kupní cena je tedy vyšší než srovnávací daňová hodnota. Platí to, že poplatník odvede daň vždy z vyšší z obou částek. Daň tedy odvedeme ze 3.000.000 Kč. 

Na dani tedy zaplatíte 120.000 Kč.

Příklad č.2:

Dohodnutá kupní cena bude opět 3.000.000 Kč.

Znalec ocení nemovitost na 4.150.000 Kč (směrná hodnota). Abychom opět získali srovnávací daňovou hodnotu, tak budeme počítat opět pouze se 75% z ceny oceněné znalcem, tedy s 3.075.000 Kč.

Kupní cena je tedy nižší než srovnávací daňová hodnota, proto daň odvedeme ze 3.075.000 Kč.

Na dani tedy zaplatíme 123.000 Kč.

+ výhody
nemusíte čekat než vám FU vyměří skutečnou daň

-nevýhody
musíte zaplatit za znalecký posudek

Termíny pro podání přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí

Přiznání musíte podat nejpozději do 3. měsíců po začátku následujícího měsíce, ve kterém byl proveden vklad do katastru nemovitostí.

Příklady máme všichni rádi. Proto ho použijeme i zde.

Prodávající s kupujícím podepsali kupní smlouvu a dne 15. června. vložili na katastr nemovitostí. V půlce července přislo smluvním stranám písemné vyrozumění od katastru, že byl polovolen vklad vlastnického práva. Daňové přiznání tedy musíte podat do konce září.

Jaké přílohy musí daňové přiznání obsahovat?

• kupní smlouva (stačí neoveřená kopie)
• vyrozumění katastrálního úřadu o povolení vkladu
• znalecký posudek, v případě že ho použijete pro výpočet daně

 

Kam mám podat daňové přiznání, kam mám poslat peníze?

Daňové přiznání se musí podat na příslušný FU, kde se nemovitost nachází. To samé platí i pro účet, kam daň zaplatit. Nezapoměnte na správný var. symbol (rodné číslo poplatníka).

V případě že jste z Prahy, ale kupujete nemovitost v Brně, tak musíte podat přiznání na FU v Brně.

Odkaz na seznam finančních úřadů

Císla bankovních účtu pro placení daně

Formuláře finančního úřadu